A po noci temné vzešlo slunce jasné.
Náš oddíl zažil černý víkend 7.a 8. prosince. Nejprve se v sobotu týnské béčko pomstilo našemu déčku za týden starou ukradenou výhru ve druhé divizi. Čest našich barev zachraňoval Pavel Sup výhrou nad Láďou Králem a náš Láďa Kolář remízou s Pavlem Hanzalem. Porážka 1,5:3,5 naše družstvo odsunula z vedení na průběžné třetí místo. Víkendové Waterloo bylo dokonáno v neděli v Táboře, kde naše béčko nastoupilo proti průběžně poslednímu družstvu první divize Táboru „C“. Soupeř proti nám nastoupil v základní sestavě a aktuální průměrné ELO sestav uvedených v zápisu o utkání bylo o 17 bodů vyšší na naší straně. Průběh utkání však probíhal v režii domácích. Na první a páté šachovnici jsme prohráli na čas. Zejména časová prohra Karla Zimáka mrzí, neboť mu čas spadl ve vyhrané pozici a z jeho reakce bylo patrné, že s hracím tempem nebyl až zas tak zcela úplně obeznámen. Porážky pak doplnili Martin Janovský na dvojce, Vojtěch v Růžičkovském souboji na trojce a František na sedmičce. Jirka, Petr a já jsme pak už jen zkorigovali naši porážku na 3:5.
Slunce ale vyšlo nad DDM Písek v sobotu 14. prosince. Ve Vráži jsme hostili ve druhé divizi ČZ Strakonice „C“. Před utkáním bylo jasné, že případná výhra nás posouvá do finálové skupiny soutěže. Příprava sestavy však žádné důvody k optimismu neposkytovala. Ještě ve čtvrtek to vypadalo, že budeme hrát v sedmi. Absence Vojtěcha, Milana Eliáška, Ivo Klementa a Václava, hráčů základní sestavy si vynutila povolání záloh. A ty opět nezklamaly. Nelze přehlédnout zejména výkon Pavla Hajíčka, který je procentuálně nejúspěšnějším hráčem našeho družstva. Pět svých startů ve druhé divizi proměnil s 80ti % úspěšností v celé čtyři partiové body. Téměř stejně úspěšný je i Láďa Kolář se 75%, které však vybojoval pouze ze dvou startů.
Vlastní utkání začal nekompromisně kapitán Jirka na první šachovnici porážkou Petra Kováře. Dal tím jasně najevo, že dnes má spoustu práce a nemíní v hrací místnosti trávit cenný čas. Skóre záhy srovnal František na druhé šachovnici a když přidal porážku Dominik na čtyřce, prohrávali jsme 1:2. Já jsem pak vděčně přijal nabídnutou remízu v pozici se kterou jsem si věru nevěděl rady. Stejně spokojen byl s nabídnutou remízou Láďa na šestce nedlouho po mně. 2:3. V té chvíli bylo už jasné, že opora zadních řad Pavel Hajíček na sedmičce vyhraje a tak bude o osudu utkání rozhodovat Pavel Sup na pětce s Honzou Bartošem na poslední desce. Ten bojoval jako lev, ale pozice byla nad jeho síly. 3:4. Roli zkušeného matadora beze zbytku potvrdil Pavel Sup. V koncovce jezdce a střelce proti jezdci a střelci trpělivě rozebíral špatnou soupeřovu pěšcovou strukturu, až to pan Švejnoha psychicky nevydržel a kapituloval. Skvělá remíza 4:4 (třetí v řadě) nás nejen udržela na třetím místě tabulky, ale v kombinaci s příznivými výsledky našich konkurentů v soutěži (remis Royalu s Bechyní) nám téměř zajišťuje postup do finálové skupiny. I v případě porážky v posledním kole Streďákovou hordou nás o čtvrté postupové místo může připravit pouze výhra Strakonic nad vysoce favorizovanými a suverénními Prachaticemi v posledním kole. Naopak naše případná výhra v posledním kole způsobí, že postoupíme jako druhé nejúspěšnější družstvo naší skupiny. 4. ledna v Biografu se ukáže.
12. prosince se hrálo poslední kolo oddílového přeboru. Pavel Hajíček získal první bod v soutěži proti Vladimírovi. Měl z něj velikou radost. Na odpoutání z posledního místa to ale stačit nebude. Vladimír vítězstvím nad Láďou získal lepší pomocné hodnocení SB. Pavel Sup vyhrál na Láďou a Jirka si poradil s Tomášem. Kromě šesti nesehraných partií Dominika (Láďa Vladimír, Václav, Pavel Sup, Jirka a Petr), chybí do úplnosti už jen partie Petr-František a Tomáš – Pavel Sup.